TT kolejiště Stavební deník

Příběh začal tak jako asi u mnoha z nás, vláčkových modelářů...

Jako zhruba šestiletý chlapec (někdy kolem roku 1983 - na den přesně - k Vánocům) jsem od svého táty (a jeho bandy) s tolerancí mámy, dostal kolejiště o rozměrek asi 2,5 × 1,5m. V analogu, vše v provenienci Zeuke, protože taťka vyměnil Pionýra (rozumějte Jawa Pionýr) za pár vláčků. To samozřejmě z rozměrových a technický důvodů (byl z toho bor**l a analog propaloval koberec) muselo zpět do sklepa, kde vznikalo.

Tam se ještě chvíli jezdilo, ale jak šel čas, tak jsem měl různé jiné starosti související s aktuálním věkem a okolnostmi života, než kolejiště. Měl jsem několik snah o "znovuzrození" obzvláště v době, kdy mému synovi bylo tolik, co původně mě. Bohužel vždy bylo něco důležitějšího...

Po téměř pěti dekádách, kdy děti opustili rodinné hnízdo najednou nastal čas, kdy je na to... ...čas.

Za celoživotní podporu bych chtěl poděkovat především svojí ženě "Filoméně" a svým dětem... ❤️😘